×

Hlášení

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Peticí proti prodeji pozemku

Návrh Rady města na odprodej pozemku parcelní číslo 927/16 v k. ú. Chlumec u Chabařovic rozbouřil klidnou hladinu v Chlumci. Není divu, že 212 podpisů pod petici proti prodeji vzbudilo zasloužený respekt. Hlas lidu, hlas boží, a tak Rada města nejen stáhla bod z jednání prosincového zastupitelstva, ale dokonce zrušila své vlastní usnesení o prodeji. Shakespeare mi snad odpustí kacířský výrok: „Proč prodat nebo neprodat městský pozemek, to je to oč tu běží.“

Porovnání podstaty rozhodnutí vedení města, které přijalo pro smysluplné využití městského a dosud ladem ležícího pozemku, když zveřejnilo svůj návrh k odprodeji, s námitkami obsaženými v petici proti tomuto záměru, přináší nepříjemnou pachuť zklamání. Dostalo se veřejnosti od města dost informací, či došlo k jejich zkreslení ústním poáním „jedna paní povídala“ a nebo nedošlo-li dokonce k záměrné manipulaci s fakty podanými signatářům petice. Po diskuze s některými signatáři, jsou mezi nimi také moji přátelé, se můj nepříjemný pocit ještě prohloubil.

Fakta o získání pozemku a účelu jeho využití

Pozemek 927/16 se stal majetkem města bezúplatným převodem od Státního pozemkového úřadu. Žádost podepisoval ještě starosta R. Hanusch v roku 2009, ale smlouvu o převodu včetně smluvních podmínek schválilo všech 10 přítomných členů zastupitelstva na svém jednání v září 2012. Podmínkou bezplatného převodu od státu byl účel jeho dalšího využití pro bydlení podle tehdy platného územního plánu. Nedodržení podmínek smlouvy nebo její porušení znamená vrácení pozemku státu. Již o rok později bylo ze získaného pozemku odděleno 800m2 pro rozšíření zahrady manželům Strnadovým. Pro prodej (9.12.2013) hlasovali opět všichni přítomní zastupitelé   (14 ).   Městu tehdy přibylo do pokladny 134 400Kč (168Kč/m2), ale současně si tímto krokem zbytečně zkomplikovalo další koncepční využití celého pozemku. Nový územní plán nejen plně respektoval původní účel využití podle smlouvy, ale navíc nad severní hranicí umístil pás izolační veřejné zeleně, kterým by se další rozvoj obytných ploch v Chlumci zablokoval. Od veřejnosti ani od zastupitelů v průběhu celého procesu veřejného projednání územního plánu k takto navrženému urbanistickému řešení nepřišly žádné připomínky.Změna účelu využití, například v petici navrhované louky a pastviny, znamená porušení smlouvy se státem, povinnost vrácení pozemku do vlastnictví státu a pravděpodobně také vrácení peněz získaných za prodej části pozemku pro zahradu manželů Strnadových ve prospěch státu.

Současné využití pozemku a limity rozvoje

Hranice pozemku je na jihu totožná s oplocením zahrad rodinných domům na Chlumecké ulici. Od již zmíněné zahrady Strnadových jde o dalších 12 zahrad řadových domků, přičemž pět z nich dosud stále vlastní stát. Dnes nezastavěný pozemek nijak nebrání přejezdu a volnému přístupu do zahrad, což jejich majitelé jistě oceňují . Bohužel, když obecní resp. dnes městský pozemek, tak pro mnohé jakoby nikoho. Slouží příležitostně ke kompostování nebo k pouhému vyvezení posekané trávy ze zahrad, najdete tam roky rezavějící míchačku a věci, které už nikomu nepatří. Přenesme se nad drobné nepravosti, vždyť jenom svědčí o nezájmu a neschopnosti města si ohlídat svůj majetek. Udržet si neomezený přístup na své zahrady přes jakýkoliv jiný pozemek je u jejich vlastníků trochu sobecké, ale logicky očekávané. Prostý výrok bez dalších argumentů by asi zněl: „My už tam žádnou zástavbu nechceme.“ Příležitostné využívání pozemku individuálními vlastníky přilehlých zahrad neodpovídá určenému účelu, ale jen svědčí o dlouhodobém nezájmu města o stav svého majetku.

Limity rozvoje a úvahy před rozhodnutím  

Jak ladem ležící pozemek rozdělit a využít pro účel, díky kterému byl bezplatně získán, se vedly dlouhé diskuze v Komisi pro územní rozvoj a v Radě města. Nabízet pozemky k odprodeji jednotlivým vlastníkům přilehlých zahrad je cestou trnistou a s těžko zdůvodnitelným nízkým finančním výnosem pro město. Komplikace by nastala už v okamžiku, kdy by jeden nebo pravděpodobně více z nich, by zájem o koupi neprojevilo. Fragmentace celého pozemku, například „soukromý-městský-soukromý-soukromý-městský“ by byla nejhorší variantou! Dobré řešení, jak účelně rozdělit poměrně velký pozemek, se pro jeho protáhlý tvar, sklon a výškovou členitost, zkrátka nenašlo. Plochou (36 arů) by jistě uspokojil stavebníky tří rodinných domů, ale vybudování přístupové komunikace umožňující rovnocenný přístup ke všem takto rozděleným stavebním pozemkům by bylo složité a s výstavbou kanalizace by se finančně a technicky staly oříškem. Odvedení splaškových vod do jediné dostupné kanalizační stoky na ul. Skřivánčí gravitačně je prakticky vyloučeno. O variantě, jak přečerpávat splašky, raději nepřemýšlet. A proto pak přišlo rozhodnutí Rady města na zveřejnění nabídky na odprodej celého pozemku. Obálkovou metodou se zájemci s nejvyšší cenovou nabídkou mohli o pozemek ucházet a nepochybně o něm získat všechny potřebné informace. Podmínky navržené smlouvy měly zabránit spekulantům pro budoucí prodeje celého nebo dílčích částí pozemku dalším osobám. Nejvyšší podaná nabídka 2,2 mil. Kč všechny překvapila. Mladému manželskému páru, který ji podal, sen o stavbě vlastního rodinného domu ve rodné obci skončil kocovinou.

 Veškeré úsilí Rady města, jak vybrat nejlepší ze všech mizerných variant pro smysluplné využití pozemku, když zohledníme limitujících území podmínky pro stavbu a povinnost dodržet všechna smluvní a zákonná ustanovení, bylo zmařeno. Chlumec sice získal pozemek pro výstavbu, ale aby jej mohl využít, museli by vlastníci přilehlých zahrad změnit své návyky, respektovat cizí vlastnictví a přestat užívat pozemek, který jim nepatří.

Odpor veřejnosti peticí

V petici s úžasnými 212 sesbíranými podpisy najdete různé důvody a požadavky proti prodeji pozemku od obecných, jako je „chránit zelené plochy pro budoucí generace“, protože Chlumec je vyhledávanou obytnou lokalitou pro přírodní danosti, až po zcela striktní a subjektivní „nezhoršovat kvalitu života stávajících obyvatel další bytovou výstavbou.“ Námitka, že v případě výstavby díky svažitosti pozemku s jílovým podkladem a spodní vodou hrozí sesuv celého svahu zní jako z katastrofického filmu. Lépe by se vyjádřili odborníci, ale stojí zde spousta domů a další výše na ul.Skřivánčí, kde to stavaři zvládli bez tragédií. Jeden rodinný dům by byl problémem? A přesvědčení a obavy, že z hlediska dopravy dojde „ke zvýšení hustoty provozu a zhoršení bezpečnosti provozu“a dopravní situace spojená s novou výstavbou a následně se zvýšením počtu obyvatel se "nesporně" stane pro rezidenty v okolí neúnosnou a jak dojde ke „zhoršení kvality života místních rezidentů.“ Jedna mladá rodina a jeden dům by dokázaly způsobit takovou škodu? O jaké výstavbě a dopravním provozu a počtu obyvatel to v petici čteme?

Z jakých informačních zdrojů petiční výbor a podepsaní signatáři vlastně vycházeli a kdo jim je poskytnul ? Neobviňuji je, že si vše účelově o jakési rozsáhlé výstavbě vymysleli. Nevěřím, že by dnes všichni takovou petici podepsali. Nepřipouštím si, že by všichni vlastníci přilehlých zahrad byli sobci. Byla tedy chyba jen v mizerné komunikaci radnice s občany nebo nám do toho poháru někdo přikápnul trochu jedu?

K očekávanému a diskutovanému požadavku, že by obec měla zabezpečit neomezený přístup do existujících zahrad, se veřejně vyslovil jeden z občanů v diskuzi při jednání zastupitelstva. „Proč by to měla obec dělat, když pozemek si mohl koupit v podstatě každý, třeba společně vlastníci zahrad, nebo si mohli vybudovat svoji vlastní cestu přes své pozemky.“ Jen o ulici níže to tak ostatně jejch obyvatelé udělali.

Závěr

Bohužel možná platí, že všichni se ohánějí zájmem města a jeho občanů, ale když jde o osobní zájmy, tak ostatní jde stranou! Vážný důvod, proč něco nejde, se vždy najde. A ješitnost při prosazování třeba i nesmyslu je také důvod. Na otázku, zda se také já neoháním tím obecným zájmem, mohu odpovědět stručně svým slibem z roku 2014: „Nebudeme proti odprodeji, pro město zbytného majetku za cenu obvyklou, pokud bude jeho nové využití smysluplnější ". Vlastnit prázdný a nevyužitelný pozemek pro Chlumec nemá smysl. Vyvážet tam nepotřebné a venčit psa je trochu málo. Chlumec nemá k dispozici pozemky pro novou výstavbu. Nápad, jak stavět rodinní domy pod Stradovskou ulicí, je nešťastný. Chybí tam finančně náročná dopravní a technická infrastruktura a jde o poslední lokalitu v Chlumci vhodnou pro bytové domy. Pozemek p.p.č. 927/16 přes svou velkou plochu svými parametry, omezenými možnostmi pro zástavbu, nebyl určen pro spekulace, ale pro výstavbu pouze jednoho rodinného domu. Petice tomu zabránila. Městu zůstal pozemek a do jeho pokladny nic nepřibylo, dva mladí manželé z Chlumce přišli o sen a falešní sýčkové se mohou těšit. Přál bych si, aby jednou někdo přišel s kompromisem mezi individuálními zájmy vlastníků několika řadových domů a zájmem města Chlumec. Třeba jen pro toho mladého zklamaného muže a jeho paní, kteří stále doufají.                                                                                                                                                                                                                            

 

 

 

Leave your comments

Post comment as a guest

0 / 300 Character restriction
Your text should be less than 300 characters

People in this conversation

Load Previous Comments