×

Hlášení

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Šlo jenom o židle

Blížící se volby dokáží změnit názory i těch nejzavilitějších opozičních zastupitelů, kteří ze zásady brzdí vše, co navrhne vedení města. Příběh o zakoupení nových židlích do kulturního domu je epizodou v politickém hašteření na radnici našeho malého městečka pod Krušnými horami. Spor o židle je prostě sporem o židle.

Rekonstrukce kulturního domu a kina, nejodvážnějším a nejbláznivější počin posledních let, jak krásné vizi přeměnit ve skutečnost, se blíží pomalu, ale nezadržitelně ke konci. Představa, že po renovaci budov, které bez větší údržby desítky dlouhých let fyzicky a morálně chátraly, se do společenského sálu a přísálí navrátí stařičké židličky a stoly, se zjevilo jako zlý sen. Když se před necelými 16 měsíci přestěhoval městský úřad do první části rekonstruovaných prostor kulturního domu, tak proběhla inventarizace nejen stěhovaného nábytku, ale také všeho zařízení v kulturním domě. Stav židlí ze společenského sálu byl neútěšný. Některé poničené polstrované sedáky a opěradla bylo nutné rovnou zlikvidovat. Nestály ani za to je nechat vyčistit. Na kovové konstrukce židlí byly montovány zpět jen díly, kterých stav byl pouze o málo lepší. Více než 30 let užívání se nedá zastavit. Židle přesto přečkaly ještě dvě plesové sezóny než se jejich čas definitivně naplnil.

Urputný zápas o tom, zda do nově rekonstruovaného kulturního domu a kina koupit nebo nekoupit nové židle a stoly, naši vážení zastupitelé města v prvním kole odmítli. Projednání investice, která měla být hrazena z rezerv v rámci schváleného rozpočtu na rok 2018, zahájil Ing. Maxa už téměř tradičně. Kdyby nešlo o vážnou věc, diskuze by se jeho vystoupením dala nazvat fraškou. Věcný záměr přesměroval na nicotný problém. Ultimativně trval na odpovědi na svou otázku, kde že je těch 10 židlí, které v minulém volebním období úřad zakoupil. Údajně byly dost drahé, jak vyhlásil, protože stály 1000 korun. Úřednice se okamžitě a iniciativně rozběhly po celém úřadu a do všech skladů, aby mu vyhověly a postrádané našly. Marná snaha, židle nejsou k nalezení.

Pan Maxa, Slavík, Boháčková a Boháč nechtěli vůbec žádné židle a vlastně nechtěli schválit už vůbec nic. Zdrželi se při hlasování. Raději než vyjádřit své jasné ano nebo ne, tak celé usnesení zablokovali.

Po měsíčním oddychu, který následoval mezi dubnovým a květnovým jednáním zastupitelstva, přišlo další kolo. Na stole opět ležel návrh na rozpočtovou změnu a zase na ty zpropadené židle. Těžko říci, jak poskytnuté podrobné vysvětlení o všech interiérových prvcích, které si ve své interiérové studii vymysleli architekti Tučkovi, ovlivnilo další hlasování. Dojem na zastupitele možná neudělalo ani zdůraznění, že při rozhodování o zakoupení nutného dnes a zbytného s odkladem na budoucnost, byla zohledněny podmínky finanční náročnosti pro pokladnu města. Dokonce ani přijetí nabídky na účast v komisi při výběrovém řízení nebylo to rozhodující, že se náhled dříve odpůrců nových židliček a stolů začal měnit. Najednou bylo slyšet vyhlášení, že vlastně nikdo proti novému vybavení v zásadě nic nemá. Stejně zbytečná a předem jasná byla doplňující podmínka, že schvalovaná částka musí zahrnovat také daň z přidané hodnoty. Těžko by nám ji někdo odpustil. Náhlé pochopení, že u tohoto mimořádného nákupu jediným a rozhodujícím kritériem nebude jen nejnižší cena, ale také pohodlnost, praktičnost, trvanlivost a estetický vzhled, bylo najednou úžasné. Nepůjde skutečně o stejné židle (s cenou 363,40Kč) ani o nejlacinější židle z IKEA, ale také o žádnou rozmařilost a fanfarónské rozhazování ušetřených peněz z pokladny města Všichni přítomní zastupitelé nakonec bez rozdílu hlasovali pro nové židle.

Prostě se něco za ten měsíc změnilo. Jako když blesk rozzáří oblohu se jasně zjevila podstata, o jakých židlích nakonec vlastně hlasovali. Šlo jim o ty do společenského sálu pod zadky voličů nebo o hlasovali o těch, na kterých by se rádi na radnici sami usadili? Těžké by bylo vysvětlovat, že svým voličům díky politikaření nedopřáli ani posed na slušné a pohodlné židli při některé kulturní události v nových prostorách kulturního domu. Spor o „židle“ je prostě sporem o „židle“.

Jen k osudu těch 10 jistě drahých židlí za 1000Kč zakoupených v období starostování Ing. Maxy se těžko vyjádřit. Ve Směrnici o inventarizaci, kterou tehdy podepsal, se na jejich evidenci jaksi nedostalo. Byly nakupovány jako materiál a není o nich v účetních dokladech ani zmínky. Hledejme proto dále. Podstatné je, že pro nákup nových židlí to už není dnes to nejdůležitější.

Leave your comments

Post comment as a guest

0 / 300 Character restriction
Your text should be less than 300 characters

People in this conversation