×

Hlášení

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Funkce e-mailu je na těchto stránkách dočasně zakázána, zkuste to prosím později.

Lavička

Na světě máme lavičky pojmenované po lidech významných a slavných a jiné, kterými se úplně bezvýznamní snažili zapsat do historie svého města, aby se právě slavnými a populárními stali. K těm prvním patří třeba lavičky Václava Havla nebo Franze Kafky, které najdeme v New Yorku nebo v Praze na Pankráci. K těm druhým, označovaným jako významné činy při budování Chlumce, patří lavičky z volebního období 2010-2014. Jejich cílem bylo získání popularity.

V deseti uveřejněných zprávách o lavičkách z let 2010-2014, samochvála se stala až předmětem vtípků, napočítáme, že bylo v Chlumci instalováno nebo opraveno celkem 33 laviček. Když k tomu přidáme dalších 10 spojených s výstavbou chodníku do Stradova, dostaneme se k číslu 43. Pro porovnání, v roce 2017 byly opraveny a natřeny kompletně všechny lavičky na fotbalovém hřišti a v létě 2018 úplně všechny lavičky v majetku města. Demontovány, přebroušeny, naimpregnovány, natřeny a opět instalovány na nich byly všechny dřevěné prvky našimi pracovníky pod vedením paní Vlasákové. Absolutní rekord, který může být vyrovnán, ale nikdy překročen! Zaslouží si naše poděkování.

Ale úplně novou městskou lavičku máme v Chlumci od roku 2014 jen jedinou. Není to lavička spojená se slavnou osobností ani budovaná pro slávu nějakého dočasně zvoleného místního potentáta na radnici. Je to úplně běžná lavička před domem pana Mošničky v ulici Nad Školou, která je vzpomínkou na jednoho zcela obyčejného člověka. Muže, který zde v Chlumci žil a roky zde pravidelně odpočíval při cestě domů ze své dílny na Stradovské ulici. Zkrátka a dobře, je to lavička sklenáře, dnes již zesnulého, pana Škultétyho. Nejde o původní lavičku, co zde kdysi stála, ale o novou lavičku postavenou na místě, kde byla ta původní. Díky vyprávění pana Mošničky mne ten starý a prostý příběh inspiroval, abych nechal novou lavičku nainstalovat. Je to lavička jako vzpomínka na prostého občana, Chlumečáka. Jednoho z tisíců, kteří zde pracovali, měli kamarády, svou rodinu a žili svůj obyčejný život. Celý náš krátký život je vlastně o obyčejných lidech a on byl jedním z nich. Je to lavička s příběhem. Můžete na ni usednout, odpočinout si a vzpomenout.

 

Leave your comments

Post comment as a guest

0 / 300 Character restriction
Your text should be less than 300 characters

People in this conversation