Město není realitní makléř - komu ku prospěchu

Obce ze své podstaty nejsou korporacemi zřízenými pro podnikání. Nejsou realitní kanceláří, aby nemovitosti kupovaly a případně investicemi zhodnocovaly, a potom je za účelem zisku prodávaly. Investovat do nákupu nemovitostí má u obcí smysl pouze tehdy, když je ke svému rozvoji skutečně potřebují. Pozemky obvykle neztrácejí svou reálnou hodnotu, ale finanční prostředky do nich jsou dlouhodobě vázány. Ekonomickou výhodnost při nákupu pozemků obcemi může znehodnotit inflace nákladů při odkládání realizace svých staveb. Dnešní doba je příkladem. Koupě předraženého pozemku u hasičárny, zbytečného areálu sběrných surovin a mírně sentimentálnímu zpětnému odkupu zdravotního střediska je v mnohém poučné. Komu ku prospěchu?

Pozemek u hasičárny vydražilaPražská realitní kancelář Gamma Development s.r.o. v roku 2016 za 211 tisíc korun. Tři roky byl „atraktivní“pozemek, kde si děti minimálně 3x ročně mohly opékat buřty a jednou za rok se konal masopust, neprodejný. Územní plán omezoval jeho využití pro zeleň nebo na občanskou vybavenost. Jeho cena nezadržitelně klesala a majitel určitě pochopil, že jediným zájemcem zůstane Chlumec. Naplnila se moje noční můra, o „iniciativním“ zastupiteli přicházejícím s ideou, že kupovat musíme bez ohledu na cenu, který přesvědčí ostatní zastupitele. Realitní kancelář navrhla městu odprodej za 500 tis. Kč, ale podmínila ji bezodkladným uzavřením smlouvy. Údajně již další zájemce nabízel 590 tisíc korun. Starý dobrý obchodní trik a v Chlumci jsme na něj skočili. Odkoupení pozemku se jako výsledek jednání pana místostarosty stalo úspěchem, přinejmenším pro prodávajícího. Soudního odhad před prodejem zněl na 173 tis. Kč. U zastupitelů, kteří by měli hájit zájmy města, při přistoupení na vyšší cenu zaznělo, že:„přece musí něco vydělat“. Nevydělala by chudák realitka i při ceně 300 tis. Kč, kdyby se město chovalo sebevědomě a trpělivě posečkalo? Dalšímu zhodnocení pozemku obklopeného garážemi a hasičárnou má přispět altánek za 500 tis. Kč. Daleko od mých představ o rodinných „garden párty“ s grilováním. Účelnost altánku mi objasnit soused. Pozemek atraktivnější nebude, ale blízká hospoda s  altánkem za peníze města určitě neutrpí. V Akčním plánu stačí přeřadit investici z kolonky „spolková život a místní akce“ do prázdné kolonky „podporování drobného podnikání a začínajících podnikatelů“.

Nový sběrný dvůr namísto sběrných surovin jetypickým příkladem, kdy nejde o příliš dobrou investici, ale o klasické umrtvení finančních prostředků do dlouhodobého kapitálu. Při klopotném hledání zdůvodnění koupě stravitelné veřejností, od sportovních hal, oddychových zón a dalších, můžeme už vyloučit prakticky všechny, které by byly spojené s rozsáhlou výstavbou. Aktivní záplavová zóna potoka, vzdušné elektrické vedení vysokého napětí (ochranné pásmo 7m od krajních vodičů) a středotlaké plynovody (40m bezpečnostní pásmo) ze dvou třetin celého pozemku vylučují výstavbu objektů. V odůvodnění najdeme také protiřečení. Na jedné straně před koupí a dokonce v úvahách po koupi, že pozemky město využije k pronajímání pro parkování autobusů (dříve i nákladních vozidel). Netušíme jakých a proč! Na druhé straně před koupí vysvětlení od pana místostarosty, že by někdo pro stejný účel, odstavování kamionů, areál koupil, což by „určitě nebylo pro Chlumec nic příjemného.“ Jen slíbené budování sběrného dvora a odstavné místo pro vraky je už naplněno. Bezplatně odstavené vraky a auta najdete na městských pozemcích před branou areálu. Hlavní argument, že Chlumec nevlastní pozemky, které by mohlo využít k dalšímu rozvoji, nebyl pravdivý. Hospodářský dvůr u kotelny s kontejnery pro velkoobjemový komunální odpad byl vyhovující a v územním plánu bylo navrženo jeho rozšíření o 5289m² (viz obrázek plocha Z35). Přibližně stejná plocha, kterou jsme u sběrných surovin koupili (5336m²). Náklady při odkoupením od státu by nebyly ani poloviční. U kotelny vzniklo stavební provizorium, jako černá stavba, pro parkování. Mnohem větší parkoviště tam bylo možné vybudovat bez stěhování sběrného dvora a to nemluvě o kapacitních možnostech při uvedeném rozšíření areálu. Naplnil se zaznamenaný výrok pana starosty, že po přestěhování „už nebude prostor kotelny občany esteticky zatěžovat“? Neobtěžoval-li útlocit nikoho, když sběrný dvůr se 4 -5 kontejnery fungoval ve dvoře za bývalou radnicí, tak stejný počet kontejnerů mohl těžko „esteticky“ urážel kohokoliv u kotelny. Každý „estét“ může vyrazit dnes za zážitkem na nový sběrný dvůr. Chaotická skládka všeho možného a nemožného, co se našlo a město nesmyslně schraňuje na lepší časy. Nehledejte důvody města pro koupi, ale komu byla koupě vlastně ku prospěchu. Závěr je dost jednoduchý.

Za úspěch volebního období můžeme považovat bezplatný převod místní komunikace v Žandově do majetku města. Naopak výměna se státem 1,5 ha pozemků města v Žandově za 1 ha „nezastavitelného pozemku“ pro provizorní parkoviště a černou stavbu pod sídlištěm, je omylem. Pozemek v Žandově blízko budoucí kanalizace měl potenciál pro napojení několika nových rodinných domů.

Při zabezpečení chybějících stavebních pozemků nebo dalších ploch určených pro rozvoj města územním plánem se za poslední čtyři roky nijak nepokročilo, přestože šlo o volební období s nejvyššími náklady vynaloženými městem na nákup nemovitostí (12,4mil.Kč).